Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Využití přípravků umožňujících kontrolované uvolňování hormonální látky v umělé reprodukci ryb
PECHA, Oldřich
Tato bakalářská práce byla zaměřena na identifikaci druhově optimálních přípravků na bázi PLGA mikročástic z hlediska délky a intenzity uvolňování a složení účinné látky (GnRHa, metoclopramide), která by našla využití v umělé reprodukci vybraných druhů ryb - štiky obecné (Esox lucius). V podmínkách Experimentálního rybochovného pracoviště, FROV JČU ve Vodňanech a táborské Štičí líhně ESOX s.r.o. probíhal první dvoutýdenní experiment, z něhož jsme dosáhly požadovaných výsledků u mlíčáků. O rok později se experiment odehrával opět v Táboře a nově v líhni v Mydlovarech. Tentokrát se soustředil na jikernačky. Během prvního výzkumu jsme dosáhli uspokojivých výsledků a potvrdilo se, že jdeme správným směrem. Jako nejúčinnější se prokázala kombinace GnRH spolu s dopamin antagonistou Metoclopramidem. U mlíčáků jsme nejlepších výsledků dosáhli aplikací 20?g GnRHa.kg-1+20 mg MET.kg-1, kde jsme dosáhli pozitivních výsledků u všech sledovaných parametrů - zvýšený objem vyprodukovaného mlíčí, zvýšená pohyblivost a rychlost spermií, snížená koncentrace 11-ketotestosteronu. Během druhého experimentu zaměřeného na jikernačky jsme prokázali, že kombinace GnRH+MET v koncentraci 20?g GnRHa.kg-1+20 mg MET.kg-1 má pozitivní vliv na dosažení ovulace, snížení doby latence a vyšší koncentrace 40?g GnRHa.kg-1+20 mg MET.kg-1 i na oplozenost a líhnivost jiker, avšak za cenu nižší plodnosti. Výsledky experimentů ukazují, že použitím kombinace a správné koncentrace GnRH s dopamin antagonistou je možné indukovat dozrávání gamet mlíčáku i jikernaček štiky obecné. U jikernaček však stále zůstává prostor pro zlepšení.
Posouzení účinku různých způsobů hormonální indukce ovulace u jikernaček kapra
BORŮVKA, Vít
Při hormonálně indukovaném umělém výtěru kapra obecného (Cyprinus carpio), původem z rybničního chovu, byly 3 skupinám jikernaček o hmotnosti 3829 +- 729 kg na rybí líhni intramuskulárně ve 2 dílčích dávkách v intervalu 12 h injikovány různé přípravky: 1. extrakt kapří hypofýzy (CPE) v dávce 0,5 + 2,5 mg×kg-1, 2. Ovopel, obsahující GnRHa a dopaminního antagonistu (DA) v dávkách 0,5 + 2 mg×kg-1, 3. Dagin, obsahující GnRHa a DA v dávkách 5 + 20 mg×kg-1. Jednotlivé skupiny jikernaček (n = 17 až 19 ks) byly umístěny v samostatných nádržích s průtokem vody a aerací při průměrné teplotě vody 20,9 +- 0,9 °C. Nejvyššího počtu úspěšně vytřených jikernaček bylo dosaženo u skupiny jikernaček injikovaných přípravkem Dagin (89,5 %) a přípravkem Ovopel (82,4 %), nejnižší úspěšnost byla zjištěna při použití CPE (76,5 %). Nejvyšší hodnoty gonadosomatického indexu (pGSi) vytřených jikernaček byly dosaženy u skupin injikovaných přípravky Dagin (18,4 +- 5,2 %) a Ovopel (17,6 +- 5,9 %), nejnižší hodnoty při použití CPE (16,3 +- 6,5 %). Dosažená relativní pracovní plodnost vytřených jikernaček byla při použití jednotlivých přípravků velmi vyrovnaná (Ovopel 117 +- 39 tis. ks×ks-1, Dagin 116 +- 32 tis. ks×ks-1, CPE 115 +- 45 tis. ks×ks-1). Nejvyšší průměrná vlhká hmotnost jedné nenabobtnalé jikry se pohybovala mezi 1,42 mg (CPE) a 1,59 mg (Dagin), pouze tento rozdíl mezi všemi výše uvedenými byl statisticky průkazný ( = 0,05). Délka intervalu latence od druhé injikace hormonálního přípravku do provedení umělého výtěru (po dosažení ovulace) dosáhla při použití přípravku Ovopel 15,5 1,2 h (resp. 324 +- 25 h°), u CPE 16,4 +- 1,0 h (resp. 341 +- 22 h°) a u přípravku Dagin 16,5 +- 0,4 h (resp. 345 +- 7,6 h°). Statisticky významný rozdíl ( = 0,05) byl zjištěn pouze v časové délce intervalu latence mezi skupinami ryb injikovaných přípravky Ovopel a Dagin. Nejvyšší oplozenost jiker na inkubačních lahvích byla zjištěna při použití přípravku Ovopel (80,9 +- 14,9 %), následovaly skupiny CPE (75,0 +- 17,1 %) a Dagin (74,8 +- 9,6%). Při porovnání kumulovaného parametru, vyjádřeného počtem oplozených jiker na kg injikovaných jikernaček po 24 h inkubace v inkubačních lahvích (zahrnujícího všechny sledované aspekty, tj. % vytřených jikernaček, pracovní plodnost a oplozenost jiker), se ukázaly jako účinnější přípravky obsahující syntetické GnRHa, na rozdíl od CPE, obsahující přirozený kapří gonadotropin. Nejvyšších hodnot tohoto parametru byly zjištěny u skupin Ovopel (78 tis. ks×kg-1) a Dagin (77 tis. ks×kg-1), nejnižší hodnota byla dosažena u skupiny CPE (66 tis. ks×kg-1).
Hormonálně indukovaný umělý výtěr jikernaček sumce velkého (Silurus glanis)
BORKOVEC, Tomáš
Cílem práce je optimalizace způsobu hormonální indukce ovulace jikernaček sumce velkého (Silurus glanis) pomocí hormonálních preparátů na bázi funkčních analogů GnRH. Generační ryby původem z rybničního chovu byly injikovány hormonálními preparáty CPE, Dagin a Ovopel. Byla monitorována doba latence v závislosti na teplotě vody, procento ovulujících jikernaček, relativní hmotnost ovulovaných jiker, oplozenost jiker a líhnivost.
Umělý a poloumělý výtěr candáta obecného (Stizostedion lucioperca)
KŘIŠŤAN, Jiří
Práce shrnuje umělý a poloumělý výtěr candáta obecného. Cílem práce je míra ovulace při injikaci různými hormonálními přípravky: kapří hypofýzou, analogy GnRH-Supergestran, Ovopel (obsahující dopaminergní inhibitor), Dagin (obsahující též dopaminergní inhibitor) u candáta obecného (Sander lucioperca) a stanovení RHVJ (relativní hmotnost vytřených jiker), relativní a absolutní plodnosti, dobu latence. Na základě výsledků je možno candáta označit za druh vhodný pro umělý a poloumělý výtěr.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.